Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí
|
Akce roku 2007
Ve své pravidelné činnosti pokračovala naše Společnost besedou o letectví v pondělí 15. ledna. V úvodu besedy jsme vyřešili několik organizačních záležitostí. Byly schváleny novelizované stanovy Společnosti přátel historie města Jablonného v Podještědí, byla doplněna Rada Společnosti o novou členku paní Daniu Noskovou, a byla schválena výše celoročního příspěvku členů. V průběhu besedy byla provedena registrace přihlášených členů.
16. dubnaNásledovala ohlášená beseda o civilním letectví, která navázala na listopadovou přednášku pana Karla Uhrinčka, jenž v době aktivní činnosti nalétal tisíce letových hodin na strojích ČSA. V besedě pan Uhrinčko velmi poutavě vyprávěl o přípravě pilota a palubního personálu na zodpovědnou a náročnou práci, o průběhu letu a činnosti jednotlivých členů posádky. Přiblížil nám systém spojení letadla s řídícími pozemními zařízeními za letu i přistání letadla. Zvlášť zajímavé bylo povídání o meteoorogických vlivech za letu, o leteckých tratích, čerpání paliva za mezipřistání. Své vyprávění dokládal na originálních mapách a dokumentech, které v dostatečném množství dal k dispozici všem posluchačům. Předložené dokumenty, osobní pilotní průkazy, četné fotografie a jeho osobní vzpomínky upoutaly 29 přítomných posluchačů a daly podnět k četným dotazům, na které pan Uhrinčko velmi ochotně odpovídal. Beseda trvala dvě a půl hodiny a po jejím skončení jsme se neradi rozcházeli do mrazivé noci. Děkujeme panu Karlu Uhrinčkovi za důkladnou, časově náročnou a svědomitou přípravu obou velmi navštívených besed. Poděkování patří i paní Evě Kopřivové za přípravu občerstvení, jež bylo podáváno v průběhu večera. 12. února se sešlo sedmadvacet zájemců k pravidelné schůzce, aby si vyslechli zasvěcené vyprávění o historii a výrobě krajky. Před vystoupením paní Noskové byla starostka města paní Vlasta Dozorcová jmenována za dlouholetou podporu a pomoc naší Společnosti " čestnou členkou Společnosti přátel historie města Jablonného v Podještědí" . Účastníci toto jmenování doprovodili potleskem. Potom se již ujala slova členka výboru Společnosti paní Dania Nosková. V úvodu se zabývala historií výroby krajky, jejíž počátky můžeme hledat již v pravěku a starověku, kdy současně s vývojem tkanin z trávy a rozvojem košíkářství se rozmohlo i tkaní látek občas zdobených lemováním a výšivkami. Postupně vznikala řada různých krajkářských technik: práce s jehlou - tenerifa, ažura, křížení nití - paličkování, uzlování - frivolitky, tvorba ok, pletení a háčkování. Paní Nosková vyrábí krajky řadu let a na několika stolech měla připravené ukázky vlastní práce i věcí starších, včetně různých pomůcek k výrobě krajek. V Evropě se krajka rozšířila v 15. - 16. století, kdy se stává součástí dámského ale i pánského oděvu (renesance). Krajka byla vizitkou bohatství a moci. Vznikaly krajkářské školy a dílny. Paličkování a vyšívání bylo i módním vyplněním volného času šlechtičen. V druhé polovině 18. století masové krajkářství s rozvojem manufakturní textilní výroby upadá a soustředí se jen na některá místa v Evropě, kde se krajkářství udrželo až do současnosti. Za nejjemnější krajku je považována krajka bruselská a valenciánská. O kvalitě krajky rozhoduje počet ok na 1 cm. Charakteristickým znakem je i množství paliček, druh podušky, množství špendlíků. Nejznámější centra krajky jsou v historických Flandrech (Belgie, Nizozemí, Francie). České krajkářství má kořeny v 17. století. Během třicetileté války získal vamberecké panství belgický šlechtic. Jeho manželka Magdalena Grambová z Meldeku naučila vamberecké ženy paličkovat ty nejjemnější vláčkové krajky podle belgických předloh. Jedna z vambereckých krajkářek přenesla toto umění na Nitransko na Slovensku. Na konci 20. století jsou známa krajkářská střediska ve Vamberku, Litomyšli, Chlumci nad Cidlinou, Domažlicích, Strážově u Klatov a dalších místech. Ve 2. polovině 20. století dosáhlo Družstvo Vamberecká krajka četných úspěchů na mezinárodních výstavách, československých výstavách v zahraničí i doma. Ve Vambereckém družstvu byly sdruženy známé krajkářky i výtvarnice z Orlicka. Paní Nosková v průběhu večera předvedla jednotlivé způsoby výroby krajek, přítomní si mohli prohlédnout množství vystavených exponátů i odbornou literaturu. Mezi vystavenými exponáty byly i peřinky do kolébky, která se používá při slavnostním vítání malých občánků. Tyto peřinky s bohatou krajkovou výzdobou před časem vyrobila a věnovala městu právě paní Nosková. Na závěr přednášky paní Noskové promítl Jaroslav Slabý fotografie z paličkyád, které probíhaly v minulých letech v prostorách Vísecké rychty v Kravařích. Paní Nosková se těchto akcí také účastní. Společnost přátel historie města děkuje paní Danii Noskové za svědomitou přípravu a provedení zajímavé besedy, ve které nás seznámila se svými bohatými znalostmi a mistrným uměním. 12. březen Společnost přátel historie města se sešla na své pravidelné schůzce v pondělí 12. března v zasedací síni MěÚ. Tématem této schůzky byla historie partnerského města Ojbina a jeho okolí. V úvodu přivítal předseda společnosti 28 přítomných členů a hostů a seznámil je s návštěvou členů Společnosti (p. Černý, p. Oplt, p. Slabý) na výroční schůzi Společenství města Mimoně, Ralska a okolí. Dále informoval všechny o programu Společnosti na měsíc duben. Následně přikročil již k vlastním dějinám Ojbina. HISTORIE_OJBINA.doc (36 KB)   Pravidelná schůzka Společnosti se konala v pondělí 16. dubna. Letos poprvé jsme opustili zasedací síň MěÚ a vyrazili na procházku. Téma naší vycházky a patrně i krásné, takřka letní, počasí přilákalo celkem 42 členů i příznivců, kteří se přišli seznámit s historií České Vsi. Cílem procházky byla také prohlídka evangelického kostela, který sice katastrálně nepatří na Českou Ves, ale přesto tvoří nepřehlédnutelnou dominantu tohoto místa. Při této příležitosti jsme mezi sebou rádi přivítali faráře Církve československé - husitské Vítězslava Lorenovicze z Liberce, který nám prohlídku kostela umožnil. Na schůzku dorazili i zástupci spřátelené Společnosti přátel historie města Chrastavy.
Fotografie z této schůzky si můžete prohlédnout ZDE Z_historie_České_Vsi.doc (42 KB)
21. duben V sobotu 21. dubna, přesně v den 250. výročí bitvy u Liberce, uspořádal Klub přátel muzea a Vlastivědný spolek Českolipska výlet s názvem Po stopách sedmileté války. Tato válka se přímo i nepřímo dotkla jak samotného Jablonného v Podještědí, tak i jeho nejbližšího okolí. Proto byl tento výlet směřován právě k nám. Výlet vedl historik Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Ladislav Smejkal. Za naši Společnost se akce zúčastnili Jaroslav Slabý a Květa Vlčková. Společnost totiž v nedávné době výlet za historií Velkého Valtinova již uskutečnila - viz. akce z 11. září 2006. Sraz účastníků byl na zastávce ve Velkém Valtinově, kde se sešlo 25 účastníků. První zastávkou byla kaple sv. Jana Nepomuckého. Vedle kaple se nachází hromadný hrob vojáků zraněných v bitvě u Hochkirchu (14. října 1758), kteří zemřeli na následky zranění či špatnou péči na zdejším zámku, kde byl vybudován lazaret podobně jako na zámku Lemberk. Tuto událost připomíná dnes již jen deska na kapli. Od kaple jsme se přesunuli směrem k zámku, ale náš zájem o něj se nelíbil místním domorodcům a nevybíravými slovy jsme byli vykázáni z neudržované louky. S historií zámku nás seznámil Ladislav Smejkal v dostatečné vzdálenosti jak od louky, tak od nepříjemného majitele. Poté jsme se již mezi zahrádkami vydali přes Valtinov směrem k Jablonnému. Cestou jsme si prohlédli záchranné práce na zámečku v Horním Valtinově a pak jsme se již pomalu blížili k Jablonnému. Přes Panenský potok alejí pyramidálních dubů jsme došli až k zámku Nový Falkenburk. Od zámku jsme pak přešli na náměstí, kde jsme po 174 schodech vystoupali na vyhlídkovou věž, kde nás Ladislav Smejkal seznámil s obléháním Jablonného 15. - 16. července 1757. Po krátkém občerstvení jsme se vydali kolem Markvartického rybníka ke Zdislavině studánce a dále k zámku Lemberk. Nedaleko od něj na lesním hřbitově bylo pohřbeno na 1000 vojáků z bitvy u Hochkirchu. Jedná se o jeden z největších válečných hrobů z tohoto období u nás. Na tomto lesním hřbitůvku naše putování po stopách sedmileté války skončilo.
Naše Společnost se snaží rozšířit a obohatit svou činnost a tak v některých měsících máme více akcí. Jednou takovou byla i sobotní schůzka 12. května, kdy jsme se sešli, abychom si v rámci 100. výročí od blahoslavení Paní Zdislavy z Lemberka prohlédli dominikánský klášter a baziliku minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Ve 14 hodin se před bazilikou sešlo 11 členů a 8 hostů nejen z Jablonného. Velmi nás těší, že mezi hosty byly také děti. Krátce po 14. hodině nás v klášteře přivítal P. Augustin, který se ujal i vlastní prohlídky. V bývalém refektáři jsme se seznámili nejen s historií kláštera, ale prohlédli jsme si také korouhve místních cechů. V křížové chodbě kláštera jsme zhlédli expozici sakrálního umění a galerii obrazů Míly Doležalové. Poté naše kroky směřovaly z křížové chodby do baziliky minor. Zde nás P. Augustin seznámil s historií kostela a jeho výzdobou. Nezapomnělo se pochopitelně ani na sv. Zdislavu. Po prohlídce vnitřního prostoru chrámu se zvedl těžký poklop a my jsme po schodech mohli sestoupit do tajemného podzemí chrámu, které není běžně přístupné veřejnosti. Nejprve jsme navštívili kryptu sv. Zdislavy z Lemberka, která bývá poutníkům zpřístupněna pouze o hlavní zdislavské pouti. Zdislavina krypta nebyla jediná, co jsme si prohlédli, neboť se nám otevřely i další prostory tzv. katakomb, kde kromě otců a bratrů dominikánů spočívají ostatky dřívějších majitelů panství či dělníků, kteří při stavbě chrámu zahynuli. Vpravo od krypty sv. Zdislavy se nachází hrobka Pachtů z Rájova, ve které nalezlo poslední odpočinek 7 členů tohoto rodu. Na čestném místě, pod hlavním oltářem, spočívá na katafalku zakrytá rakev s ostatky hlavního donátora tohoto chrámu Františka Antonína hraběte Berky z Dubé. Rodový erb obrácený hlavou dolů značí, že zde věčný odpočinek nalezl poslední mužský člen rodu, který se v dějinách našeho města vyskytuje již od 13. století. Vlevo od této rakve spočívají ve třech rakvích ostatky bratrů Dominikánů, malá rakvička dráteníčka a v dalším záhybu 3 rakve, z nichž dvě náležejí dělníkům, kteří při stavbě chrámu přišli o život. Poslední prosklená rakev uchovává ostatky dívky, která zahynula ve svůj svatební den.
Chtěli bychom touto cestou velice poděkovat otcům Dominikánům, že umožnili naší Společnosti prohlédnout si běžně nepřístupné prostory zdejšího chrámu a zvláště P. Augustinovi, který se nám po dvě hodiny věnoval a odpovídal na naše zvídavé dotazy. Kdo na tuto schůzku nedorazil může litovat. Podobná příležitost se hned tak opakovat nebude.
Fotografie z prohlídky baziliky si můžete prohlédnout ZDE 14. květen .
Pravidelná schůzka naší Společnosti se konala v pondělí 14. května. Společnost pokračuje s historií spádových obcí, takže naším cílem byly Heřmanice v Podještědí.
Sraz účastníků byl v 16:30 u České hospody v Heřmanicích. Někdo dorazil linkovým autobusem, někdo auty, jiný na kole či pěšky. Nakonec se sešlo celkem 19 lidí (16 členů a 3 hosté).
Této akce se ujal Jaroslav Slabý. Od České hospody jsme se vydali směrem na koupaliště a cestou si prohlédli tzv. polský kříž, který byl postaven roku 1813 nad hrobem polského důstojníka. Na koupališti nejprve seznámil Jaroslav Slabý přítomné s historií obce Heřmanice a následně se několika větami zmínil i o koupališti. Po tomto historickém exkurzu začala vlastní procházka po Heřmanicích. Z koupaliště jsme se odebrali na místní hřbitov, kde jsou ve větší míře dochovány ještě čitelné náhrobky původních obyvatel. Po prohlídce hřbitova jsme se přesunuli ke kostelu sv. Antonína. Touto cestou děkujeme panu místostarostovi Petru Sadílkovi za zapůjčení klíčů od tohoto kostela, který jsme si tak mohli prohlédnout i uvnitř. Poděkování patří také paní Marcele Žitné, která nám poskytla informace o tomto kostele. Po prohlídce kostela nás čekalo velmi milé a příjemné překvapení. Dorazila mezi nás starostka města Vlasta Dozorcová a přivezla nám občerstvení v podobě minerálek, perníků a sušenek. V dusném odpoledni přišlo všem toto občerstvení k chuti a všichni za ně děkujeme. Po občerstvení jsme pokračovali směrem k bývalé škole, kde se Jaroslav Slabý zmínil ještě o historii školství. Blížící se bouřka překazila náš původní plán přesunu do Jablonného a předčasně ukončila naši schůzku. HEŘMANICE-historie_obce.doc (60 KB) Fotografie z výletu do Heřmanic si můžete prohlédnout ZDE.
11. června Během prázdnin měla Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí prázdninovou přestávku. Znovu se sešla až 10. září. 10. září V pravidelném termínu se v zasedací síni MěÚ sešlo 26 příznivců historie. V úvodu seznámil předseda Společnosti Jaroslav Oplt přítomné členy s výsledky jednání rady Společnosti, které se uskutečnilo 4. srpna. Na základě tohoto jednání v souladu se stanovami Společnosti bylo potvrzeno na příští tříleté období přítomnými členy dosavadní složení rady Společnosti v čele s Jaroslavem Opltem. Současně byla přítomnými členy vzata na vědomí zpráva paní Danie Noskové o hospodaření společnosti. Dále byli účastníci schůzky seznámeni s programem Společnosti do konce letošního roku: * 8. října vycházka do Postřelné * 13. října výlet společně s Klubem přátel muzea do Žitavy na výstavu "Moc a bezmoc" * 3. listopadu - Klub přátel muzea pořádá výlet do Jablonného na Ukrajinský hřbitov * 19. listopadu - beseda o historii i současnosti Sboru pro občanské záležitosti * 10. prosince - pravidelné předvánoční posezení s nadílkou, uzavření 7. roku naší činnosti V roce 2008 připravujeme návštěvy muzeí v Liberci, České Lípě a Novém Boru, ve spolupráci se ZUŠ besedu o skladbách paní Vlasty Bachtíkové, besedu o průmyslovém rozvoji našeho města v 19. a 20. století a další zajímavé akce. V závěru první části seznámil předseda členy s programem připravovaného zájezdu do Českého Dubu a na zámek Sychrov. V další části pak podrobněji hovořil o některých zajímavostech, se kterými se na zájezdu setkáme nebo o nich uslyšíme. Hovořil stručně o historii Českého Dubu, o vztazích mezi českými a německými obyvateli v době předmnichovské republiky, o snahách pokrokových učitelů vytvořit z Českého Dubu společenské a kulturní centrum kraje Karolíny Světlé. Podrobněji přiblížil život učitelů Václava Havla a Josefa Škody, kteří se zasloužili o rozvoj kraje v Podještědí a měli zásluhu při vzniku muzea Karolíny Světlé v Českém Dubu. Připomněl záslužnou činnost současného ředitele muzea PhDr. Tomáše Edela při archeologickém průzkumu, který je prováděn v posledních letech a svědčí o tom, že ve středověku byl Český Dub významným obchodním střediskem na cestě z Prahy do Zhořelce a dále do Lužice. V roce 1991 zde byly objeveny zbytky starého kláštera - komendy rytířského špitálního řádu johanitů. Ten po roce 237 pomohl johanitům vybudovat Markvartic Havel z Lemberka. Johanitská komenda zanikla pravděpodobně v husitských válkách. Za Společnost Jaroslav Oplt 23. září Dlouho plánovaný výlet do Podještědského muzea Karolíny Světlé a johanitské komendy v Českém Dubu se uskutečnil díky podpoře města, za slunečného počasí, v neděli 23. září. Odjezd byl v 9. hodin ze zastávky v ulici Zdislavy z Lemberka. Akce se zúčastnilo 24 členů a 17 příznivců naší společnosti. Ze zastávky jsme přejeli ještě k vlakovému nádraží, kde přistoupili i tři zájemci z České Lípy, a pak již naše cesta vedla přímo do Českého Dubu, kam jsme dorazili těsně před 10. hodinou. V Podještědském muzeu jsme byli již očekáváni, neboť prohlídka byla dojednána na desátou hodinu. Muzeum sídlí od roku 1945 v novorenesanční vile, kterou nechal roku 1881 postavit pro svou dceru a jejího manžela Konrada Blaschke významný severočeský textilní podnikatel Franz Schmidt. Za poněkud svérázného výkladu mladého průvodce jsme prošli bytem spisovatelky Karolíny Světlé s původní pracovnou, nábytkem, knihovnou, obrazy a dalším vybavením. Upozorněni jsme byli i na soukromou korespondenci s Janem Nerudou, kterou Karolína Světlá spálila, ale popel si uchovala. V další části jsme se přenesli přímo na divadelní prkna do opery Bedřicha Smetany Hubička. Smetana jezdil do Českého Dubu ke své matce a vložil sem děj své opery. Mohli jsme obdivovat dochované zařízení českodubské židovské modlitebny z 18. století, interiéry podještědské rychty, vesnickou jednotřídku i původní interiéry vily z dob továrníka Konrada Blaschke. Po prohlídce muzea jsme se vypravili na prohlídku johanitské komendy. Jelikož toto území patřilo v polovině 13. století rodu Markvarticů musel dát k založení komendy souhlas majitel panství, kterým byl pan Havel z Lemberka. Dlouhou dobu se myslelo, že johanitská komenda vzala za své v průběhu dějin, ale díky průzkumu PhDr. Tomáše Edela byla znovu objevena a roku 1993 zpřístupněna veřejnosti.
Průvodci nám na rozloučenou předali plnou tašku propagačních materiálů, které jsme si v autobuse rozdělili.
Z Českého Dubu jsme přejeli k zámku Sychrov, kde jsme měli objednanou prohlídku na 14 hodinu. Zbývající čas do prohlídky jsme využili většinou k občerstvení. Přesně když zámecká věž odbila 14. hodinu přivítaly nás na nádvoří slavnostní fanfáry a hned po jejich doznění jsme se vydali na prohlídku reprezentačních prostor. Prohlídka zámeckých interiérů trvala více než hodinu a po prohlídce někteří využili krásného počasí a vydali se na procházku zámeckým parkem. V 16 hodin jsme plni zážitků odjížděli zpět do Jablonného. Celá akce se velice vydařila a všem se velmi líbila.
Společnost obdržela od paní Milady Herákové ještě CD s fotografiemi z tohoto výletu, za což velice děkujeme. Její fotografie si můžete prohlédnout ZDE.
Další fotografie z tohoto výletu jsou k prohlédnutí ZDE. Za Společnost Jaroslav Slabý 8. října V pěkném odpoledni 8. října se sešli přátelé historie před nádražím, aby osobními auty odjeli do Postřelné, kde jsme společně vykonali společnou procházku obcí. Děkuji členům Společnosti, kteří dali k dispozici volná místa ve svých autech (p. Blecha, sl. Černá, p. Nosek, p. Oplt, p. Slabý, p. Šofrová, p. Uhrinčko) a umožnili ostatním členům účast na této procházce. V Postřelné se k nám připojili ještě místní občané, takže jsme se v počtu 26 lidí mohli projít obcí a asi po hodinové procházce jsme se usadili v hostinci p. Pukanczové, kde předseda Společnosti seznámil přítomné s historií i současností Postřelné. Paní Pukanczové touto cestou děkuji za umožnění této besedy, která se protáhla až do 19:30. V závěru besedy p. Slabý informoval přítomné o plánovaném výletu do Žitavy dne 13. října. Fotografie z této akce si můžete prohlédnout ZDE Historie Postřelné.doc (111 KB) Za Společnost Jaroslav Oplt 13. října V sobotu 13. října využila naše Společnost výlet, který pořádal Klub přátel muzea z České Lípy. Celou akci vedl historik VMG Ladislav Smejkal. Cílem výletu byla Žitava a návštěva výstavy „Moc a bezmoc. Žitava 23. července 1757“. Patrně velmi časný odjezd způsobil, že nás jelo pouhých 5 (3 členové a 2 příznivci). Obě skupiny se setkaly na žitavském nádraží, kde všechny přivítal pan Smejkal a seznámil nás s programem výletu. Ještě před vlastní návštěvou muzea jsme si udělali krátkou procházku po pamětihodnostech města Žitavy. Prohlédli jsme si bývalou vodárnu s tzv. lví kašnou, katolický kostel Navštívení P. Marie a kolem budovy soudu a vězení jsme přešli k Johanneu. Tady jsme mj. obdivovali tzv. mamutí strom. V 10 hodin jsme dorazili do muzea. Zde jsme si nejprve prohlédli Malé žitavské postní plátno z roku 1573. Toto umělecké dílo je v celém Německu jediným postním plátnem takzvaného typu Arma Christi (z lat. „Zbraně Kristovy“ = Nástroje Kristova umučení; označení pro pašijové nástroje, které se vztahují k utrpení Krista). Na světě existuje pouze 6 exemplářů postního plátna tohoto typu.
Po prohlídce malého postního plátna jsme se přesunuli na prohlídku výstavy. Setkali jsme se zde s panem Haraldem Skalou, který se na výstavu také přijel podívat.
Rok 1757 byl druhým válečným rokem sedmileté války. Válečné operace zahájila na jaře 1757 pruská armáda, která v několika proudech vtrhla do Čech. Bitvou u Liberce 21. dubna 1757 si otevřela cestu do Čech. Úspěšný postup pruské armády, při kterém byla obléhána a ostřelována i Praha, byl zastaven až 8. června u Kolína. Poražená pruská armáda ustupovala ve dvou proudech zpět do Lužice. Právě při tomto ústupu bylo ve dnech Městská muzea v Žitavě si tuto událost připomínají výstavou „Moc a bezmoc. Žitava 23. července 1757“. Výstava v úvodu přiblížila vývoj válek o rakouské dědictví a přiblížila Žitavu jako bohaté a kvetoucí město. Kromě nábytku, osobních věcí či zbraní jsme obdivovali i model města. Další část výstavy se věnovala již samotnému obléhání. Několikahodinové ostřelování učinilo z bohatého a pyšného města rozsáhlé spáleniště. Shořela radnice s archivem, kostel sv. Jana a více než 500 domů. Ztráty na životech se odhadují kolem jednoho sta. Krátce po tomto obléhání vznikly dva plány města. Na jejich základě byl vytvořen další model města, kde byly názorně zachyceny jednotlivé stupně poškození domů.
Poslední část výstavy se věnovala létům po této ničivé události, kdy se město vzpamatovávalo a obnovovalo. Informace o zničení města se brzy rozšířila Evropou a do zničené Žitavy byly zasílány finanční částky snad ze všech německých zemí. Finanční dar poslala dokonce i Marie Terezie. Vystaveny byly stránky ohořelých knih, korbely, které místní obyvatelé nechali vyrobit z roztaveného cínu, nalezeného v sutinách domů, zbytky ohořelých liturgických rouch a dobová vyobrazení, připomínající zkázu města.
Vše bylo podrobně komentováno panem Smejkalem a dostalo se nám i informací, které vzešly z historické konference v Liberci konané 12. 10. 2007. Dík těmto novým poznatkům jsme se na výstavu dokázali podívat i trochu z jiného úhlu pohledu.
V jedné části výstavy byl vytvořen jakýsi model domu, který byl zničen ostřelováním, a tak jsme měli možnost se trochu vcítit do pocitů obyvatel města v onen osudný den. Šlo o neopakovatelný zážitek a všichni, ti kdo si jej nechali ujít, mohou litovat.
Po návštěvě muzea byl asi hodinový rozchod, který každý využil dle svého. Někdo zašel poobědvat, jiní na kávu nebo navštívili další ze skvostů města Velké žitavské postní plátno z roku 1472. Ve 13:00 hodin byl sraz na náměstí a v druhé části výletu jsme se vydali po stopách českých exulantů. Prošli jsme řadu zajímavých míst, navštívili jsme evangelický kostel sv. Jana, prohlédli jsme si kostel Nejsvětější Trojice s přilehlým hřbitovem, kde jsou náhrobky českých exulantů. Prošli jsme i kolem staveb, které bychom při běžné návštěvě nechali bez povšimnutí.
Před 15. hodinou jsme se vydali již na nádraží, neboť naše skupina z Jablonného odjížděla. Celý výlet se velmi vydařil.
Fotografie budou dodány později.
3. listopad Za deštivé dušičkové soboty 3. listopadu jsme ještě jednou spojili naši akci s akcí Klubu přátel muzea, který se vypravil do Jablonného. Tématem „dušičkového výletu“ byla návštěva tzv. „Ukrajinského hřbitova“ na Ladech.
Po 9. hodině se na nádraží v Jablonném sešlo celkem zájemců a očekávali jsme příjezd skupiny z České Lípy. Po příjezdu a vzájemném přivítání nás pan Smejkal seznámil s programem. Hned na nádraží nás ve stručnosti seznámil se vznikem zajateckého tábora v Jablonném a jeho následnou funkcí po skončení 1. světové války. Na reprodukovaných snímcích ukázal příjezd prvních zajatců na nádraží v Jablonném. Po těchto úvodních slovech jsme se vydali na ukrajinský hřbitov. Na místě nás pan Smejkal podrobněji seznámil s historií tohoto místa. Předseda naší Společnosti pan Oplt sehnal na městském úřadě studii na rekonstrukci tohoto místa. Městu se podařilo získat dotace z Ministerstva obrany ve výši 2 800 000,- Kč. a s opravami se začne v příštím roce. Po prohlídce památného místa zapálili někteří přítomní u pomníku svíčky a poté jsme se vydali do restaurace na koupališti. Zde na nás čekala již kastelánka Renata Černá a její tatínek se svou sbírkou pohledů. V příjemném prostředí restaurace jsme si mohli v klidu a suchu prohlédnout plány zajateckého tábora a další materiály, které přivezli nejen členové Klubu přátel muzea, ale i členové naší Společnosti, především pan Černý.
Společná akce se opět velmi vydařila a do budoucna plánujeme další spolupráci.
Fotografie akce si můžete prohlédnout ZDE Za Společnost Jaroslav Slabý 19. listopad Výjimečně 3. pondělí v měsíci se konalo naše pravidelné setkání. Tématem bylo 50 let práce Sboru pro občanské záležitosti. SPOZ se ujal i příprav na toto setkání a tak jsme se sešli v bohatě vyzdobeném sálu loveckého zámečku. Pro všechny bylo připraveno občerstvení v podobě kávy, čaje i něčeho na zahřátí a množství vynikajících koláčků. V úvodu přivítal předseda Společnosti Jaroslav Oplt všech 43 přítomných (27 členů a 16 hostů). Přivítal mezi námi paní starostku Vlastu Dozorcovou i pana místostarostu Petra Sadílka a poté předal slovo stávající předsedkyni SPOZu paní Evě Drábové. Ta přivítala své předchůdkyně: paní Anežku Chvátalovou (předsedkyní v letech 1970-1984), paní Marii Mackovčínovou (1984-1986) a paní Irenu Drahošovou (1986-1998) a zároveň přivítala i spolupracovnice v Jablonném i jednotlivých obcí. V úvodu paní Drábová připomněla založení Sboru pro občanské záležitosti v roce 1953. V Jablonném byl SPOZ založen roku Poté již předala slovo paní Anežce Chvátalové. Ta vzpomněla na své spolupracovnice: paní Vydrovou, Maškovou, Táborskou a Koubkovou a pana Patočku, Richtra a Šťastného. Poté přiblížila činnost a akce SPOZu v letech 1970-1984 z nichž některé se dnes již nekonají – loučení s branci a vítaní vojáků po příchodu do civilu. V této době fungoval SPOZ také ve Lvové, kde v jeho čele stála paní Jaroslava Šimůnková, která byla rovněž mezi pozvanými hosty a také na svou činnost zavzpomínala. Paní Chvátalová následně líčila činnost okresních SPOZů, které pořádaly i různé zájezdy. Jeden zvláště úsměvný zájezd do Chebu a Aše pak vylíčila. Po paní Chvátalové zavzpomínaly a přiblížili své působení i paní Mackovčínová a paní Drahošová. Činnost SPOZu pak doplňovaly i další členky ať již bývalé či stávající. Paní Drahošová připomněla, že roku 1955 právě v těchto prostorách nastupovala jako učitelka MŠ a následně se v tomto sále konaly koncerty Osvětové besedy (při jednom z nich zde zpíval dokonce Eduard Haken). Také ona připomněla své spolupracovnice: paní Koubkovou, Drahošovou, Cerhovou, Maškovou, Šubrtovou, Dozorcovou, Bickovou, Kopřivovou, Šimůnkovou, Mackovčínovou, Zabilanskou, Budínskou, Opltovou a Havlíkovou. Na závěr předala paní Drábové k 50. výročí Sboru pro občanské záležitosti srdce s 50 a ostatním členkám menší srdce s 10. V příjemném prostředí beseda a vzpomínání ubíhalo velmi rychle a než jsme se nadáli byla hodina a půl za námi. Pan Oplt poděkoval všem bývalým předsedkyním a členkám SPOZu a poděkoval i těm současným. A na závěr informoval o nadcházející prosincové akci. Tím ještě děkování a přání nekončila. Na listopad připadá i životní jubileum předsedy naší Společnosti Jaroslava Oplta. Za celou Společnost mu popřála slečna Renata Černá. Následovala ještě volná diskuse, při které se dále vzpomínalo a byla možnost prohlédnout si i kroniky SPOZu. Rozcházeli jsme se po 19. hodině. Fotografie z této schůzky si můžete prohlédnout ZDE
10. prosinec Manželé Jarkovští nám 10. prosince připravili příjemné a útulné prostředí, ve kterém probíhala při účasti 25 přítomných naše poslední letošní předvánoční beseda. Mezi návštěvníky byli i hosté paní starostka města Vlasta Dozorcová a pan místostarosta Petr Sadílek. Předseda Společnosti přivítal přítomné a seznámil je s programem besedy. Následovalo promítání snímků, které v průběhu roku pořídil p. Jaroslav Slabý a ochotně je přítomným s příslušným komentářem předvedl. Snímky byly doplněny i historickými pohlednicemi z míst, která jsme navštívili. Poté pan Oplt uvedl stručný přehled činnosti Společnosti v roce 2007 včetně statistického výčtu dosavadní činnosti od roku 2000, kdy byla Společnost založena. Za tu dobu jsme uspořádali 69 přednášek, besed, vycházek, exkurzí, výstav a výletů s průměrnou účastí 28 účastníků. V roce 2007 jsme měli 12 akcí a kromě toho se naši členové zúčastnili 3 výletů, které uspořádal Klub přátel muzea v České Lípě. Nejvíce byla navštívená beseda k 50. výročí založení SPOZu v našem městě v listopadu, dalšími úspěšnými akcemi byly vycházka za historií České Vsi, zájezd do Českého Dubu a Sychrova a beseda o civilním letectví. Přesto, že jsme o naší činnosti informovali na stránkách Zpravodaje města, uvádím v přehledu naši činnost v roce 2007: 15. ledna Beseda o letectví p. Uhrinčko účast 29 lidí
12. února Historie a výroba krajky p. Nosková 27
12. března Historie Ojbina p. Oplt 28 16. dubna Historie České Vsi sl. Černá 42 12. května Návštěva kláštera a baziliky P. Augustin Prokop, p. Slabý 19 14. května Historie Heřmanic p. Slabý 19 11. června Historie Lvové sl. Černá 17 10. září příprava zájezdu, organiz. záležitosti p. Oplt + rada 26 23. září zájezd do Českého Dubu a na Sychrov p. Oplt + p. Nosková 41 8. října Historie Postřelné p. Oplt 26 19. listopadu Historie SPOZu v Jablonném p. Drábová 43 10. prosince Předvánoční beseda rada Společnosti 25 Kromě toho měli členové účast na akcích Klubu přátel muzea v České Lípě: 21. dubna Po stopách sedmileté války (V. Valtinov - Jablonné v Podještědí) 13. října Výstava "Moc a bezmoc - Žitava 1757" a Malé postní plátno 3. listopadu Návštěva tzv. Ukrajinského hřbitova v Jablonném v Podj. V závěru svého vystoupení poděkoval předseda Společnosti představitelům města za všestrannou pomoc a podporu, která nám byly v naší činnosti poskytovány a vyjádřil přesvědčení, že tomu tak bude i v následujících letech. Byla oceněna i obětavá činnost členů rady Společnosti a propagace naší činnosti. Mile nás překvapilo podávání čaje a koláčků, které pro nás připravily členky SPOZu při listopadové besedě, stejně jako nezapomenutelné medovníky připravené pro předvánoční besedu paní D. Noskovou a vánoční cukroví, které připravila paní Kopřivová. Všem totuto cestou jménem účastníků vřele děkujeme. V další části neformální besedy následovala vánoční nadílka, které se již tradičně ujali dva členové rady p. Blecha a p. Oplt. Účast všech členů na našem konání svědčí o tom, že Společnost má v životě našeho města své místo a že se stává prospěšnou pro rozvoj kulturní a osvětové činnosti ve městě. Proto děkuji všem členům i příznivcům Společnosti přátel historie města za vše, čím přispívají k její úspěšné činnosti. Za Společnost Jaroslav Oplt Fotografie z této besídky si můžete prohlédnout ZDE Touto předvánoční besedou se završil osmý rok naší činnosti
a vykračujeme do roku devátého.
|
S historií České Vsi nás seznámila Renata Černá. Na schůzku přinesla i staré pohlednice a fotografie. Prohlédnout si je můžete 