Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí v mesíci lednu
První schůzka v novém roce se konala v pondělí 12. ledna. Před vlastní schůzkou se sešla Rada Společnosti a řešila připravované akce.
V letošním roce si připomeneme 15. výročí fungování naší Společnosti. Uplynulých 15 let si připomeneme na únorové schůzce, která se uskuteční v pondělí 9. února v sále Společenského centra. Při této příležitosti bychom rádi požádali členy i příznivce, kteří mají fotografie z činnosti Společnosti (přednášky, procházky, výlety), zda by je nezapůjčili k dispozici. V elektronické podobě lze zasílat na e-mail Společnosti: sphmjablonne@centrum.cz Klasické fotografie k přeskenování možno předat p. Jaroslavu Slabému, kinofilmy pak zdigitalizuje p. Ladislav Psigoda st.
Po úspěšné výstavě „Šikovné ruce“ hodlá Společnost v pořádání výstav pokračovat. Pro letošní rok chystáme na duben výstavu kronik. Touto formou žádáme naše spoluobčany, kteří mají nějaké kroniky (spolkové, třídní, sportovní, rodinné,…) a jsou ochotni zapůjčit je k vystavení, aby se obrátili na kronikářku města paní Hanu Janďurovou.
Tento rok uplyne již 70 let od konce 2. sv. války a osvobození našeho města. I toto výročí si ve Společnosti připomeneme. Rádi bychom shromáždili vzpomínky žijících pamětníků na první poválečné měsíce v našem městě. Pamětníci se obracejte na předsedu Společnosti p. Jaroslava Oplta.
O těchto chystaných plánech byly seznámeni členové a příznivci, kteří se v počtu 35 dostavili na lednovou schůzku. Všichni byli přivítáni předsedou Jaroslavem Opltem a popřáno hodně zdraví do nového roku. Poté již předal slovo naší člence Lence Novákové, která si přichystala přednášku o cyklostzce Odra –Nisa.
Dálková cyklotrasa Odra-Nisa propojuje tři státy Českou republiku, Polsko a Německo a tvoří politickou hranici mezi Německem a Polskem. Od pramene Nisy v Nové Vsi se po více než 591 km dostaneme až k Baltskému moři. Na tuto trasu se vydala Lenka Nováková společně se svou dcerou Terezou Hofmanovou (rovněž členka Společnosti) a svou sestřenicí v loňském roce. Přípravy na cestu začali již v měsíci červnu a celé putování bylo zahájeno 29. června 2014. Po celou trasu byla pořizována fotodokumentace a psán i „cestovní deník“. Právě tyto materiály byly základem pro lednovou přednášku. Dověděli jsme se mnoho zajímavého nejen o místech kudy cyklostezka vede, ale především z vlastních zážitků, které nebyly vždy pozitivní. Cestou přišel několikrát déšť, narazilo se na několik objížděk a přerušení cyklostezky, ale pozlobil i uvolněný řetěz či prasklý drát. Řešilo se ubytování ve stanu či kempech, stravování i relax a nabírání sil během cesty. Z Jablonného do Bellinu u Štětínského zálivu trvala cesta 9 dní a poté následovalo užívání si tamní krajiny až do návratu 13. července. Celé vyprávění bylo doprovázeno množstvím fotografií a na závěr bylo odměněno zaslouženým potleskem.
Cyklotrasa Odra - Nisa
Řeka Odra se řadí mezi evropské veletoky a svou vodností zaujímá 27 místo v Evropě. Její pramen se nachází na území voj. prostoru Libavá v Olomouckém kraji v nadmořské výšce 634 m a patří mezi vyhledávaná turistická místa. Po 112 km opouští Odra republiku a pokračuje územím Polska a Německa a tvoří 187 kilometrovou hranici mezi těmito státy. Po své 854 kilometrové cestě se ve Štětínské deltě vlévá ve třemi rameny do Baltského moře.
Druhou řekou je Nisa pramenící v Nové Vsi u Jablonce nad Nisou. Lužická Nisa tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Polskem. Po 252 kilometrech končí svoji pouť a vlévá se do Odry. A právě u pramene této řeky, kde byl roku 1980 vybudován památník, začíná zmiňovaná cyklotrasa. Od Jablonce protéká přes Liberec k Hamrštějnu, kde vytváří romantické meandry v přírodní rezervaci Hamrštejn. Zde se nachází jedinný transbordér (samoobslužný dřevěný mostní přepravník) u nás. Podél kupecké stezky pokračuje k zatopenému lignitovému dolu Krystýna a vzápětí u Hartau překračuje česko-německou hranici.
V neděli 29. června v 8:30 začala cyklojízda a prvním cílem byl Görlitz/Zhořelec. První 56 km část probíhala přes Petrovice k cisterciáckému klášteru Marienthal a následně do Zhořelce. Město bylo po 2. sv. válce rozděleno na Německou a Polskou část, přesto patří mezi nejlépe dochované historické město střední Evropy a tvoří plošně největší a nejhustčí památkovou rezervaci v Německu s mnoha pamětihodnostmi.
Druhý den vedla trasa z Görlizt do Bad Muskau, které leží na hranici spolkových zemí Sasko a Braniborsko. Nejvýznamnější pamětihodností je Fürst-Pückler-Park (Park Mužakowski), který je zapsán v seznamu světového dědictví UNESCO. Park se rozkládá na ploše 830 ha na obou březích Nisy. Odtud pokračovala cesta přes Gubin, kolem kláštera Neuzelle, Eisenhuttenstadt do Frankfurtu nad Odrou. Následující den vedl po staré cyklostezceza nádherného počasí, mírné bloudění v okolí Kerstenu a horší cesta byla završena v Bleyen u nádherného rybníčku.
Trasa poté vedla přes Stoplen nad Odrou, Danitzov, Schwedt, Penkun, Blankensee k vesničce Pampow, kde u nádherného jezírka bylo další nocování. Noc byla obohacena o žabičky, které skákaly po celou noc na stan. Z tohoto místa (9 den) cesta pokračovala do městečka Rieth, kde bylo možno poprvé spatřit moře – Štětínský záliv. Lesy, plnými borůvek, cesta pokračovala co kempu Bellin, kde účastnice strávili překrásných šest dní věnovaných poznávání i odpočinku. Každý den se jezdilo do přístavu Ueckermünde, který byl oficiálním cílem této cesty.
S Bellinem i mořem se účastnice rozloučili 13. července a vlaky se vypravili zpět k domovu. S několika přestupy doputovali do Žitavy, kde na ně čekalo již auto, které odvezlo zavazadla a následovalo pak posledních 15 km cesty zpět do Jablonného.
Za Společnost Jaroslav Slabý
Společnost přátel historie města v měsíci únoru
V pondělí 9. února jsme se netradičně sešli v sále společenského centra. Důvodem byla připomínka 15. výročí trvání naší Společnosti. Na tuto malou oslavu dorazilo 40 členů a 10 hostů.
Krátce po 17 hodině přivítala všechny přítomné Hana Janďurová a předala slovo předsedovi Společnosti Jaroslavu Opltovi. Předseda ve své řeči poděkoval všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí na zdárné činnosti. Dík patřil všem členům Společnosti, členům rady, vedení města, ředitelům a ředitelkám škol, lektorům a příznivcům. Jen díky všem může Společnost v letošním roce vykročit již do 16 roku své existence. V krátkosti shrnul také dosavadní činnost. Od roku 2000 uspořádala Společnost 109 přednášek a besed, podniklo se 31 procházek po městě a okolí, spojené i s prohlídkami památek města a také 26 výletů a zájezdů. Velkému zájmu se těšily i pořádané výstavy, kterých se uskutečnilo celkem 9 (z toho dvě zapůjčené). Mezi největší a nejzdařilejší akce patřila výstava „Šikovné ruce“, která se konala v loňském roce. Zmínil rovněž i vzrůstající počet členů, kterých v současnosti máme 54. Za tuto řeč spojenou s přáním hodně zdaru do dalších let byl pan Oplt odměněn zaslouženým potleskem. Poté dostal slovo Jaroslav Slabý, který si připravil obrazovou prezentaci z uplynulých 15 let činnosti.
Při sestavování prezentace nastal problém s fotodokumentací, která z mnoha přednášek chyběla. S pomocí ostatních členů: Jaroslava Oplta, Ladislava Psigody, Jarmily Wiedermanové, Hany Janďurové, Lenky Novákové, ale i našich příznivců Milady Herákové či Ladislava Pytlouna, kteří poskytly své fotografie, se nakonec prezentaci podařilo sestavit. V úvodu jsem se zaměřil na oslavu 10. výročí Společnosti, která proběhla v jídelně Základní školy v sobotu 17. dubna 2010. Při této oslavě nám bylo přáno, aby nám elán, nadšení a zápal vydržel a Společnost fungovala i nadále. Od této akce uplynulo již 5 let a my jsme se sešli k připomínce tohoto půlkulatého jubilea. Ve stručnosti jsem se vrátil na úplný začátek, do roku 2010, kdy naše Společnost vznikala. Ustavující schůze se konala 10. dubna 2010 v zasedací místnosti radnice. Připomněl jsem všechny, kteří u tohoto zrodu stáli. Byl to především přípravný výbor: Václav Flegl, Václav Kozlík a Jaroslav Slabý. Dále pak Renata Černá, Miroslav Kolomazník, Slavomír Kršňák, Pavel Marhold, Jiří Mařas, Jaroslav Oplt a Lubomír Starosta. Někteří zůstávají stále v aktivní činnosti.
Hlavní náplní naší činnosti je pořádání pravidelných přednášek a besed, které jsou zaměřeny především k dějinám města, ale i obecným historickým, společenskovědným či cestovatelským tématům. Jak již bylo uvedeno, těchto besed a přednášek jsme uskutečnili 109. Přednášejícími byli převážně členové rady, ale od roku 2003 jsme zvali přednášející i odjinud. Z členů Společnosti nám přednášeli: Václav Flegl, Bc. Jaroslav Slabý, Jaroslav Oplt, Mgr. Renata Černá, Mgr. Lenka Nováková, Mgr. Eva Drábová, Dania Nosková, Hana Janďurová, Karel Uhrinčko, Květa Slabá/Vlčková, Jaroslav Blecha a Ladislav Psigoda. Přednášet k nám přijeli: Mgr. Ladislav Smejkal, PaedDr. Jaroslava Šiftová, Mgr. Martin Aschenbrenner, Ing. Tomáš Besta, Ing. Jaroslav Beneš, Mgr. Eva Navrátilová, Šárka Procházková, Mgr. Ivana Austová, Jan Hájek, P. Benno Beneš, PhDr. Ladislav Pytloun, Ph.D., Miroslav Pröller, BcA. Jan Fedorčák, Bohumil Drahoš, Ing. Zdeněk Šindlauer, Miloslav Sovadina, Radek Patrák, PhDr. Vladislav Jindra a Jan Rucz.
Nejčastěji k nám zavítal historik Ladislav Smejkal a to celkem na 10 přednášek a rovněž se ujal role průvodce u našich třech zájezdů. Členové Společnosti se mnohokrát účastnili akcí Vlastivědného spolku Českolipska - Klubu přátel muzea. Za jeho přínos nejen naší Společnosti obdržel pan Smejkal čestné členství. Od roku 2011 k nám celkem šestkrát přijela přednášek PaedDr. Jaroslava Šiftová a jedenkrát se ujala role průvodce při zájezdu do Terezína a Litoměřic. Také jí bylo uděleno čestné členství. Další čestnou členkou je, dnes již bývalá starostka, Vlasta Dozorcová. Všichni jmenovaní byly v prezentaci zachyceni.
Pro naše přednášky jsme během patnáctileté činnosti využívali nejrůznější místa a na fotografiích jsme si tato místa mohli připomenout. Nejčastěji jsme se scházeli v zasedací místnosti radnice (ještě před celkovou rekonstrukcí), loveckém zámečku Pachtů z Rájova a Klubu důchodců v Máchově ulici. Ojedině to byla jiná místa: Dům s pečovatelskou službou, Základní umělecká škola, ZŠ praktická a ZŠ speciální, knihovna v Máchově ulici, společenské centrum, nádraží nebo hasičská stanice. V současné době se scházíme v zasedací místnosti nově zrekonstruované radnice.
Nemalému zájmu se těšily také vlastivědné vycházky po městě, prohlídky památek a vycházky do spádových obcí a okolí města. Role průvodců se ujali členové rady: Václav Flegl, Renata Černá, Jaroslav Oplt a Jaroslav Slabý. Celkem se uskutečnilo 31 takových akcí. Pozornosti se těšili také vlastivědné výlety a zájezdy. Od roku 2001 jsme jich uskutečnili celkem 26. Zpočátku to byly menší výlety svépomocí auty či veřejnou dopravou. Od roku 2007 jsme již objednávali autobus a podnikáme i celodenní zájezdy. Přípravy výletů a zájezdů měla na starosti rada Společnosti, která se často ujala i role průvodců. Rádi jsme však využívali i jiných průvodců: Ladislava Smejkala, Martina Aschenbrennera, Jaroslavy Šiftové, Jiřího Šťastného či Františka Vydry.
Od roku 2011 jsme se opětovně pustili do pořádání výstav, které vyvrcholily výstavou „Šikovné ruce“. Nečekaný zájem o výstavy nejen z řad místních, ale i přespolních a médií nás utvrdil v dalším pořádání výstav. Nejbližší je plánována na měsíc duben a i pro rok 2016 plánujeme velkou výstavu. Velký dík náleží městskému úřadu, které nám pro tyto výstavy poskytuje prostory.
V další části prezentace jsem se zaměřil na období 2010-2014 a s bohatým obrazovým doprovodem jsem připomněl veškeré akce, které se uskutečnili v posledních pěti letech naší činnosti. Přítomní jistě potvrdí, že bylo na co se dívat.
Po skončení prezentace krátce pozdravil naši společnost pan starosta Jiří Rýdl, kladně ocenil dosavadní práci a ujistil přítomné o další podpoře vedením města v naší činnosti V přátelské atmosféře vzpomínání čas rychle ubýhal a po 19 hodině jsme se začali pomalu rozcházet.
Ještě jednou děkujeme všem za podporu a přízeň naší činnosti.
Za Společnost Jaroslav Slabý
Společnost přátel historie města v měsíci březnu
V pondělí 8. března se sešla v 16 hodin rada Společnosti, aby projednala organizační věci a doladila program na následující měsíce. Plánovaný výlet do Chrastavy se uskuteční až v měsíci dubnu. Informace budou na plakátkách a na webových stránkách Společnosti.
Na 17 hodinu se již začali scházet členové i ostatní zájemci. Tentokrát jsme se netradičně přesunuli do obřadní síně. Celkem 33 zájemců si přišlo poslechnout přednášku místopředsedy Sdružení historiků, regionální pobočky Liberec Jana Rucze o významném chrastavském rodákovi, malíři Josefu Führichovi. V letošním roce uplynulo 215 let od jeho narození.
Na úvod jsme se dověděli jak se politická situace a změny ve společnosti (velká francouzská revoluce, revoluční rok 1848,…) odrazily v umění a jak na tyto změny umělci reagovali. Poté jsme již přešli k samotnému Josefu Führichovi, který se narodil 9. února 1800 v Chrastavě Wenzelu Führichovi. Šlo o velmi nadané dítě a jeho talent neunikl majiteli panství Kristiánu Kryštofovi Clam-Gallasovi, který mu umožnil studovat. Nejen vlastní život, ale i jednotlivá díla byla v přednášce obšírně a velmi poutavě přiblížena. Na konkrétních dílech, jsme společně prošli Führichovi malířské směry od staroněmeckého umění po nazarenismus.
Bouřlivou debatu vyvolala zmínka o malířově švagrové Janette Gaßner, která se provdala za mydláře Franze Pffeifera z Jablonnného. Bydleli v jihozápadní části náměstí v čp. 165, který byl stržen. Jeanette Gaßner se dožila úctyhodného věku 97 let a zemřela roku 1904 jako nejstarší občanka města a okolí.
Při velmi pečlivé obrazové prezentaci a poutavém výkladu čas rychle běžel. Ani jsme se nenadáli a přiblížila se půl sedmá. Za skvělou přednášku byl přednášející odměněn potleskem. Předseda Jaroslav Oplt rovněž poděkoval, popřál hodně zdaru při studiu a následoval opět zasloužený potlesk. Plni nových vědomostí jsme se rozcházeli do svých domovů.
Se souhlasem přednášejícího otiskuskujeme text přednášky o Josefu Führichovi.
Za Společnost Jaroslav Slabý
Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí v měsíci dubnu
Letošní rok 2015 je plný nejrůznějších výročí a některá výročí hodlá Společnost připomenout na svých pravidelných schůzkách. Dubnová schůzka se zaměřila na 70. výročí konce 2. světové války a osvobození našeho města. K tomuto tématu jsme mezi nás pozvali nám dobře známého historika a čestného člena pana Mgr. Ladislava Smejkala z českolipského muzea.
Krátce po 17 hodině přivítal předseda Společnosti pan Jaroslav Oplt všech 39 přítomných a uvítal mezi námi pana Ladislava Smejkala. Připomenul výročí, kterými se budeme v přednáškách zabývat. Následně paní Hana Janďurová pozvala všechny na výstavu „Pohledy do minuosti našeho města“, kterou naše Společnost připravuje. Jaroslav Slabý v závěru upozornil na termín vlakového zájezdu do Děčína, který se uskuteční v sobotu 6. června 2015. Poté se již slova ujal Ladislav Smejkal.
V úvodu se pan Smejkal zaměřil na polovinu roku 1944, kdy byla spojeneckými vojsky obsazena Paříž a sovětská vojska stanula v blízkosti Varšavy. Tehdy se začaly plánovat různé postupy a akce na co nejrychlejší porážku nacistického Německa a ukončení války. Začaly se objevovat optimistické plány, že válečné operace skončí do konce roku 1944. Protiofenziva německé armády v Ardenách však tyto plány zhatila. Postup spojeneckých armád byl zastaven a bylo zajato mnoho amerických vojáků. Nikdo z nás netušil, že tato operace se dotkla i Českolipska. V místech začátku českolipského vlakové nádraží (směrem od Jablonného) byl zřízen tábor pro 150 amerických vojáků zajatých v Adrenách. Z těchto 150 vojáků se konce války nedožil pouze jeden.
Další plány na konečnou ofenzivu se začaly objevovat v lednu 1945. Rudá armáda, díky materiální pomoci spojeneckých armád (konzervy, nákladní auta), zaměřila výrobu na tanky a dělotřelectvo. Její postup se z východních Pruska přesunul směrem na Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Útok na německé Slezko znamenal velké ztráty na straně Rudé armády především díky nasazení posledních německých záloh na frontu – tzv. Volkssturm = domobrana. Na německé straně netušili, z které strany přijde útok a tak jsou budovány nejrůznější zátarasy na důležitých silnicích, příkopy a protinakové překážky. Na tyto nucené práce jsou nasazováni obyvatelé. Zátarasy jsou budovány i na Českolipsku a v České Lípě je upravována regulace Ploučnice, která představovala přirozenou obranu proti tankům.
Na jaře postoupila Sovětská armáda k Odře, kde si vybudovala předmostí, spojenecká vojska se dostávají k Rýnu. Pro další postup je plánován útok drontu maršála Koněva přes Žitavu, Jablonné, Liberec směrem na Prahu s cílem odříznout němckou armádu Střed. Tento plán naštěstí nebyl realizován neboť by se nás přímo dotkly válečné boje. Nakonec se maršál Koněv rozhodl pro útok na Berlín. Berlínská operace byla zahájna 16. dubna 1945. Způsobila masový nárůst uprchlíků, kteří opuštěli domovy a utíkali před Sovětskou armádou, která byla Goebblesovým ministerstvem propagandy prezentována jako zvěř. Uprchlíci se dostávají i na sever Čech. Masový příliv uprchlíků znamená chaos, zmatek, vysokou úmrtnost i mnoho ztracených dětí (tzv. „vlčí děti“). K tomuto procházejí naší oblastí ještě tzv. „pochody smrti“. Nejznámější je Pochod Schwarzwalde, při kterém v České Lípě ve vagonech zemřelo 17 věznů. Pan Smejkal upozornil, že tato problematika uprchlíků a pochodů smrti přes Českolipsko není ještě důkladně zpracována.
Poslední část přednášky byla zaměřena na Pražskou operaci, která byla zahájna 7. května, kdy byla vojska Rudé armády, bez odpočinku po bojích o Berlín, vyslána na Prahu. Na základě některých vzpomínek pamětníků a záznamů nás pan Smejkal seznámil s postupem jednotlivých oddílů Rudé armády. Jeden oddíl překročil hranice 8. 5. večer u Krompachu, kd přenocoval a ráno pokračoval přes Cvikov a Sloup do České Lípy, kde měl obsadil významný železniční uzel. Také v Petrovicích překročil hranice oddíl sovětské armády a pokračoval do Jablonného a dále do vnitrozemí. Zmínil také, že pražské operace se účastnila i polská brigáda, která postupovala přes Lobenavu, Kamenický Šenov, Českou Kamnici, Horní Polici, Kravaře na Mělník. Ustupující kolony zbytků německé armády byly často bombardovány sovětským letectvem. Takto byla bombardována Mimoň, Česká Lípa, Mladá Boleslav, Dubá, Litoměřice a další města. Boje byly ukončeny 9. května, ale např. Dubá byla osvobozena až o den později. Po skončení války následovala msta, většinou na nevinných nebo „malých rybách“. Vysocí němečtí důstojníci či příslušníci gastapa stihli včas uprchnout. Zmíněna byla i činnost partyzánské skupiny WALTRO, která působila v okolí Jablonného.
Na závěr pan Smejkal podotkl, že tato kapitola dějin je velice zajímavá a obsahuje spoustu témat pro bádání. Současně však jde o období velmi drastické a kruté, neboť každý byl válkou přímo či nepřímo zasažen.
Za velmi zajímavé a poutavé vyprávění byl Ladislav Smejkal odměněn potleskem a jistě jen mezi námi opět rádi uvítáme nebo se přidáme k nějaké akci, které pořádá pro Klub přátel muzea. Ještě jednou tedy děkujeme za skvělou přednášku.
Za Společnost Jaroslav Slabý
Výstava „Pohledy do minulosti našeho města“
Ve dnech 18. – 26. dubna uspořádala naše Společnost pod patronací města v loveckém zámečku Pachtů z Rájova výstavu Pohledy do minulosti našeho města. Hlavním koordinátorem výstavy byla členka rady Společnosti a městská kronikářka paní Hana Janďurová. Obklopila se řadou obětavých spolupracovníků a dovedla myšlenku uspořádání výstavy kronik až do úspěšného cíle. Podařilo se shormáždit a návštěvníkům předložit 71 kronik, 8 pamětních knih, 17 fotoalb, 9 seminárních, bakalářských a diplomových prací a řadu dalších písemností, památníků, plakátů, osobních dokladů apod. Šest vzácných kronik, mezi nimi i kroniku české obecné školy v Německém Jablonném z roku 1921 a kroniku Sokola z roku 1923 zapůjčil Státní okresní archiv Česká Lípa. Většina exponátů byla zapůjčena soukromými majiteli nebo místními organizacemi. Na stěnách všech tří místností visely panely, které seznamovaly návštěvníky se změnami v našem městě. Ty nám zapůjčila základní škola a sestavili je žáci školy pod vedením paní učitelky Mgr. Marie Bekrové. Pozornosti hostů neuniklo ani tablo absoloventů železničního učiliště, které bylo na zámku Nový Falkenburk v 50. letech minulého století.
K uskutečnění výstavy přispěla velká pomoc vedení města a zaměstnanců TSM. Všechny tři místnosti v prvním poschodí i chodba se schodištěm byly vymalovány, na stěny místnosti byly upevněny závěsné lišty a byly zakoupeny tři výstavní vitriny.
V devíti dnech výstavu navštívilo 529 hostů. Někteří svou návštěvu opakovali a upoutali je další a další exponáty. V knize návštěv lze přečíst přes 200 pochvalných a povzbuzujících záznamů. Mezi hosty na výstavě jsme viděli občany všech věkových kategorií, kteří se zajímali o nedávnou minulost našeho města. Potěšila nás i návštěva ze Státního okresního archivu Česká Lípa v čele s jeho ředitelkou paní PhDr. Janou Blažkovou. Všechny archivářky se k výstavě vyjádřily s uznáním.
Při závěrečném hodnocení výstavy přišli všem organizátorům a iniciátorům poděkovat za jejich úsilí představitelé města: starosta Jiří Rýdl, místostarosta Mgr. Petr sadílek a tajemnice Mgr. Daniela Pastorková. Dovolte mi, abych při této příležitosti i já poděkoval všem, kteří při přípravě a průběhu a úklidu před akcí i po ní odpracovali více jak 300 hodin bez ohledu na čas a námahu. Dobré dílo se opět podařilo. Díky Vám, přátelé. Rád bych ukončil svůj přípěvek slovy zapsanými v knize návštěv: „Udělal chybu, kdo na výstavu nepřišel!“.
Za Společnost Jaroslav Oplt – předseda
Společnost přátel historie města Jablonného v měsíci květnu
V rámci 20. výročí svatořečení Paní Zdislavy jsme vyslechli na pravidelné schůzce Společnosti 11. května přednášku Mgr. Renaty Černé věnovanou vývoji kultu svaté Zdislavy. Zúčastněných 37 posluchačů se tak připojilo k připravovaným oslavám letošního výročí.
O týden později 18. května se v 16 hodin shromáždilo 28 účastníků před místní bazilikou k její prohlídce. Přítomné provedl s odborným a rozsáhlým výkladem Bc. Jaroslav Slabý. Prohlídka trvala půldruhé hodiny a zúčastnili se jí nejen naši členové, ale i zájemci z Liberce, Kamenického Šenova, Mimoně a České Lípy. Poděkování patří panu Slabému a vedení farního úřadu a kláštera za umožnění této akce.
Za Společnost Jaroslav Oplt – předseda
Společnost přátel historie města v měsíci červnu
Vlakový výlet do Děčína
V sobotu 6. června uspořádala naše Společnost vlakový výlet do Děčína. Hlavními organizátory byli členové rady Lenka Nováková a Jaroslav Slabý. Ač byl tento výlet prezentován s dvouměsíčním předstihem, a to i pro širokou veřejnost, přihlásilo se pouze 8 členů Společnosti. Všech osm přihlášených se sešlo v sobotu ráno na vlakovém nádraží a v 7:03 vyrazilo rychlíkem směr Děčín východ. Cílem byl děčínský zámek a vyhlídka na Pastýřské stěně s výletní restaurací Nebíčko.
Na zámek jsme tzv. Dlouhou jízdou dorazili krátce po půl deváté a čas do otevření pokladny jsme využili k odpočinku a prohlídce předzámčí. Čas prohlídky okruhu „Zlaté léta děčínského zámku“ začínal až v 9:45 a proto se část vydala na prohlídku unikátní Růžové zahrady. Po absolovování prohlídkového okruhu jsme navštívili zámeckou palačinkárnu „Na cestě“, kde jsme se náležitě občerstvili a posilnili před výstupem na Pastýřskou stěnu. Čas nad palačinkami (výběr z více než 50 druhů palačinek sladkých i slaných), kávou a poháry příjemně utíkal a po poledni jsme nasyceni nejen duchovně vyrazili přes terasové zahrady směrem k Tyršovu mostu. Přes most a železniční trať jsme dospěli k ukazateli, který nám ukazoval po červené Pastýřskou stěnu 0,5 km. Na plakátu avizovaný náročný výstup se díky panujícímu tropickému počasí změnil ve velmi silně náročný. Volným tempem, dobrou náladou a s výtečnou fyzičkou našich členů (jejichž věkový průměr nebyl nejnižší) jsme prudký kopec zvládli do 25 minut. Ti rychlejší již za 15 minut. Všichni účastníci zasluhují obdiv a potlesk za takový výkon.
Po výstupu jsme v příjemném posezení telefonicky pozdravili předsedu Společnosti pana Jaroslava Oplta a napsali mu pohled. Po krátkém oddechu jsme se přesunuli do restaurace Nebíčko, kde jsme si dopřáli malé občerstvení v podobě vychlazeného zlatavého moku. Z důvodu panujících tropických teplot bylo upuštěno od dalších pochodů za pamětihodnostmi Děčína a následoval pozvolný přesun směrem k vlakovému nádraží. Cestou jsme se podívali na děčínskou ZOO a nahlédli i do její další části „Rajské ostrovy“. Minuli jsme synagogu, kostel sv. Františka Serafínského, divadlo a muzeum. Na nádraží jsme navštívili informační centrum a nakoupili pohlednice, turistické vizitky, magnetky a další suvenýry a v 15:45 jsme rychlíkem Děčín opustili.
Výlet se k plné spokojnosti všech vydařil a již během cesty zpět se rodily nápady na další podobné akce.
600 let od upálení mistra Jana Husa
Pravidelná schůzka se výjimečně konala třetí pondělí v měsíci, v pondělí 15. června, kdy jsme si připomněli letošní 600. výročí od upálení mistra Jana Husa. Přednášejícím byl VII. emeritní biskup Církve československé husitské Mgr. Štěpán Klásek.
V úvodu přivítal vzácného přednášejícího a 40 posluchačů předseda Společnosti Jaroslav Oplt. Připomněl, že maminka pana Štěpána Kláska působila v Jablonném jako farářka v kostelíku na České Vsi.
Přednášející v úvodu tlumočil pozdrav své maminky do Jablonného a následně přešel k tématu přednášky - Janu Husovi. Podkladem byl životopis Jana Husa, který sepsal děkan teologické fakulty Univerzity Karlovi prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek, Dr.h.c. Husovu osobnost nám představil nejen jako kazatele a reformátora, ale i jako „obyčejného“ člověka a seznámil nás i s dobou, ve které žil. Přiblížil nám reformní hnutí, která předcházela Husově době (Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže, mistr Matěj z Janova) i učení Johna Wyclifa, jehož některé názory a myšlenky Hus přijal, ale jiné odmítal. Stručně, ale výstižně, byl nastíněn rozkol v církvi a postoje osobností království (krále Václava IV., pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka, představitelů Karlovi Univerzity a dalších) k tomuto problému: dekret kutnohorský, spálení Wyclifových spisů a Husův protest, klatba nad Husem, bouře proti prodeji odpustků, interdikt nad Prahou, odchod Husa na venkov až po jeho odchod na koncil do Kostnice v říjnu 1414. Do Kostnice dorazil Jan Hus v doprovodu českého panstva 3. listopadu 1414, ale vzápětí byl zatčen a uvězněn. Ve vězení píše dopisy a traktáty. Na koncilu se nevzdal svého přesvědčení a byl koncilem odsouzen, odsvěcen a 6. července 1415 upálen na hranici. O posledních dnech Jana Husa vyprávi kronika Petra z Mladoňovic, který byl Husovi na blízku.
Přednáška byla doplněna nejen citacemi z Husových děl, ale i zpěvem za doprovodu kytary.
V následné diskusi se řešila trilogie České televize o mistru Janu Husovi s Matějem Hádkem v hlavní roli, ale i Husův „druhý život“, kdy byl jednou zatracován a jindy vyzdvihován. Po vynikající přednášce následoval nadšený potlesk. Plni nových poznatků a dojmů na osobnost Jana Husa, jsme se po hodině a půl rozcházeli do svých domovů.
Společnost přeje všem členům poklidné prázdninové volno a dovolené. Sejdeme se znovu v září.
Za Společnost Jaroslav Slabý
Společnost přátel historie města v měsíci září
Po prázdninové pauze uspořádala Společnost hned dvě vydařené akce. První akcí byl autobusový zájezd do královského věnného města Mělník. Organizaci zájezdu si vzali na starost Jaroslav Slabý a Lenka Nováková. Přes počáteční velmi nízký počet přihlášených se nakonec v sobotu 5. září sešlo na zastávce celkem 29 účastníků. Autobusem firmy Chlup ze Cvikova jsme v 8 hodin vyrazili směr Mělník. Všechny přítomné přivítal v autobuse Jaroslav Slabý a tlumočil pozdravy předsedy pana Jaroslava Oplta, který se ze zdravotních důvodů nemohl zájezdu zúčastnit.
Mělník je okresní město ve Středočeském kraji, rozkládající se na pravém břehu Labe naproti ústí Vltavy. Historické centrum se rozkládá na vyvýšenině obtékané potokem Pšovkou. Již v 9. a 10. století bylo toto území centrem slovanského kmene Pšovanů. Podle Kosmy byl tento kmen připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Na místě hradu Pšovan vznikl na konci 10 století kamenný hrad Mělník. Jméno je odvozeno od slovanského pojmenování kopce z mělnících se hornin bočního útvaru. Od roku 1000 se na Mělníku tradoval zvyk dávat hrad kněžnám a královnám věnem.
Zakládací listinu město nemá. První zpráva o městu Mělník se objevila v listině Přemysla Otakara II. Královským věnným městem byl prohlášen natrvalo až za vlády Karla IV., který sem dal přivézt vinnou révu z Francie a tak zvelebil zdejší vinařství.
Město Mělník se stává sídlem i pro královnu Johanu z Rožmitálu, druhou manželku krále Jiřího z Poděbrad. Johana, stejně jako její manžel, byla jedinou českou královnou pocházející ze stavu domácí šlechty.
Město Mělník zasáhla také těžká období – třicetiletá válka, pobyt švédských vojsk, požáry, mor i řada neúrodných let. Od konce 18. století se stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství.
V období první republiky se ve městě hodně stavělo a v roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi.
29 účastníků zájezdu se vydalo na svou cestu od kostela sv. Ludmily a vstoupilo do centra města Pražskou bránou, pozdně gotickou branou z doby kolem 1500, v jejíž západní stěně býval orloj s cimbálkem.
Kolem domu Zlatá hvězda a domu U zlatého hroznu, které mají největší architektonický význam, jsme se dostali na největší, nejstarší a nejvýznamnější mělnické náměstí na Náměstí Míru. Jeho dominantou je městská radnice, hotel Zlatý beránek, dům Modrá hvězda a Kapucínský klášter. V jeho prostorách se nachází Regionální muzeum, které je jedním z nejstarších muzeí v České republice. Navštívili jsme také mělnické podzemí s nejširší studnou v ČR, pocházející ze 14. století a hlubokou 54 m. Další zastávkou byla vyhlídka na soutok Labe s Vltavou.
Den byl krásný a viditelnost daleká. Stálo tedy za úsilí zdolat velký počet schodů na 60 m vysokou věž kostela sv. Petra a Pavla a rozhlédnout se do okolí na horu Říp, vrcholky Českého středohoří, hrad Bezděz a horu Ještěd. Velmi zajímavá byla také prohlídka zdejší kostnice. Nezapomněli jsme si prohlédnout nádvoří a pěknou prodejnu mělnického zámku. Někteří z nás našli místo odpoledního klidu ve zdejší kavárně při šálku kávy, dobrého čaje a výborného vínka.
Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v obci Želízy. Z vykáceného lesa zde vyhlížejí dvě obrovské hlavy čertů. Jsou vytesané do 9 m vysokých pískovcových skal a představují zcela unikátní dílo. Autorem je významný český sochař Václav Levý.
Domů jsme se vrátili v podvečerních hodinách příjemně unavení.
Za Společnost Lenka Nováková
Pravidelná schůzka Společnosti se uskutečnila v pondělí 14. září od 17 hodin v zasedací síni MěÚ. Tématem přednášky byly drobné památky města a okolí. Na úvod přivítala Lenka Nováková 38 přítomných a poté předala slovo přednášejícím Kamile Klingorové a Jaroslavu Slabému.
Lidé, žijící před staletími ve zdejší krajině, se snažili do svého okolí zakomponovat i prvky a objekty, které zdůrazňovaly smysl života. Na význačných místech tak stavěli drobné sakrální památky, které jsou nezaměnitelnou součástí naší krajiny a velmi cennou ukázkou lidové umělecké tvorby. Mezi tyto drobné památky řadíme kapličky, kříže, sochy, Boží muka, svaté obrázky, skalní reliéfy se sakrálním motivem, pomníky a podobně. Každý z těchto objektů měl svůj důvod, proč stojí na určitém místě. Vznikaly na místech neštěstí či naopak tam, kde došlo k nějakému šťastnému vyváznutí z pohromy či záchraně života nebo jen z prosté víry v Boha. Setkáváme se s nimi při cestách, na křižovatkách, uprostřed obcí či mezi jednotlivými domy. Žily svým vlastním životem a jejich historie, předávaná nejčastěji ústním podáním, je dnes z velké části již zapomenuta. Mohou se k nim vztahovat pověsti, legendy či pověrečná vyprávění. Jsou za nimi ukryty osudy našich předků, kteří žili ve zdejší krajině. Spoluvytvářejí místní názvy a mnohé slouží jako orientační body.
Současně se vznikem těchto objektů vznikaly často i fundace (nadání), které sloužily na údržbu či u kaplí na dotaci mší sloužených v kapli. Bylo ctí každého zřizovatele objekt udržovat v dobrém stavu. Starost a vazba rodiny na určitý objekt byla ve své době samozřejmostí. Tento stav byl velmi vážně narušen odsunem německého obyvatelstva po skončení 2. sv. války. Původní vazby k těmto drobným památkám byly přetrhány a jen ojediněle navázali nový osídlenci na tuto tradici. Nově vzniklé národní výbory povětšinou neměli zájem přispívat na údržbu objektů, které považovali za neužitečné. Velké ohrožení památek, především sakrálních, přinesla změna režimu v únoru 1948. Památky začaly postupně chátrat nebo byly dokonce jako objekty „nepřátelské ideologie“ likvidovány.
I přesto se řada drobných památek zachovala, i když v žalostném stavu a dodnes tak tvoří nedílnou součást naší krajiny.
Právě těmto drobným památkám byla věnována zářijová přednáška. V jejím úvodu seznámil Jaroslav Slabý přítomné s historií dokumentace a ochrany památek od sklonku 18. století po současnost. Zmínil i situaci dokumentování a ochrany památek na Českolipsku, kde v pozici památkového konzervátora působil školní inspektor Josef Maštálko. Po něm nastupuje Bohumil Kinský a následně Břetislav Vojtíšek, který léta působil ve funkci ředitele českolipského muzea. Současná dokumentace navazuje a vychází především z práce Josefa Maštálka a Břetislava Vojtíška a věnuje se jí Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Externě s muzeem spolupracoval pan Miroslav Pröller, který v prosinci 2002 založil Občanské sdružení Drobné památky severních Čech, jehož cílem je nejen dokumentace, ale i údržba a oprava sakrálních památek. Na svém kontě mají opravu více než 250 památek. Činnost sdružení lze sledovat na jejich webových stránkách www.pamatky.ceskalipa.org.
Slova se po tomto stručném úvodu ujala Kamila Klingorová z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Představila projekt „Religiózní krajina - Vývoj, transformace a diferenciace náboženství v Česku v kontextu globálních a evropských proměn“. Jednou ze zkoumaných oblastí bylo i Podještědí, kde byl vztah k drobným památkám velmi silně poznamenán odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce. Seznámila nás s předmětem a metodami zkoumání a charakteristikou oblasti Podještědí. Ve zkoumané lokalitě zahrnující Jablonné v Podještědí, Velký Valtinov, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Mařeničky a Krompach se nachází 19 církevních staveb (kostely, kláštery a kaple), 8 hřbitovů, 1 objekt alternativní religiozity, 16 pietních míst, 1 pomníček obětem dopravní nehody a 110 drobných sakrálních objektů. Z těchto drobných sakrálních památek je 48 křížů a křížových kamenů, 26 kapliček, božích muk a božích hrobů, 20 soch a plastik náboženského významu, 9 náboženských objektů na domech, stromech či skále, 3 morové a mariánské sloupy, 3 zvonice a 1 studánka. Zdokumentované památky jsou následně zanášeny do map.
Po představení výzkumného projektu se již oba přednášející věnovali konkrétním památkám. Východiskem byl „Seznam náboženských památníků, které se nacházejí na území farnosti Jablonné v Podještědí pořízený roku 1850“ tak zvaný Standbilder. Tento seznam obsahuje celkem 82 drobných sakrálních památek. V prezentaci bylo představeno 27 vybraných památek s jejich stručnou historií.
Po hodině a půl jsme se všichni, plni nových poznatků, rozcházeli.
Za Společnost Jaroslav Slabý
Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí v měsíci říjnu
V pondělí 12. října se sešlo v zasedací síni MěÚ 27 posluchačů, aby vyslechli poutavou přednášku Mgr. Jany Kříženecké o vzniku českých obecných škol po 1. světové válce v okrese Německé Jablonné. Přednáška byla rozdělena do několika částí: osvětlila politické rozdělení území našeho regionu po vzniku československa v roce 1918, seznámila s některými školskými zákony a výnosy platnými ve sledované době, přiblížila vznik prvních českých škol v okrese a v závěru se zabývala vznikem české státní obecné školy v Německém Jablonném.
Původní okres Německé Jablonné byl v období po první světové válce složen ze soudních okresů Cvikov a Německé Jablonné. Obýván byl převážně německým obyvatelstvem. Po vzniku československého státu nastala potřeba obsadit některé stántí instituce českými zaměstnanci (státní správa, pošta, čs. dráhy, policie) a v souvislosti s příchodem českého etnika do německého pohraničí bylo nutné i zakládání českých menšinových škol, převážně obecných a malotřídních. Ty vznikaly postupně, neboť k jejich zřízení bylo potřebné získat 40 přihlášených žáků. Ti pocházeli jak z českých rodin, tak ze smíšených manželství, kde jeden z rodičů byl české a druhý nejčastěji z německé (ale i jiné) národnosti. V Jablonném se do české školy hlásily také ukrajinské a dokonce i německé děti, které chtěly zvládnout český jazyk, aby se s českým vysvědčením mohly v budoucnu ucházet o možnost práce v čs. státní službě. Jazykově různorodé složení žactva však půsbilo učitelům značné potíže, na některých školách někdy až polovina žáků neovládala českou řeč.
Dalším problémem, který musel přidělený okresní školský inspektorát (do roku 1926 Liberec, poté Česká Lípa) řešit, byla skladba vyučujících. V poválečné době byl nedostatek schopných, kvalifikovaných učitelů, kteří by mohli současně zastávat i funkci správce školy. Např. v našem městě se během prvních dvou let vystřídalo v této funkci devět učitelů. Až v roce 1926 byl ustanoven správce školy Bohumil Urban, který ve funkci setrval až do uzavření školy v roce 1938.
Největší překážkou rozvoje českých škol byla nedostatečná podpora ze strany obecních zastupitelstev, složených většinou z občanů německé národnosti (např. v roce 1938 bylo v obecních volbách v našem městě zvoleno do třicetičleného zastupitelstva 28 Němců a dva Češi). Naštěstí se českým školám dostávalo přízně a pomoci alespoň z vnitrozemských obcí. Otvírání škol bývalo spojeno se slavnostními akcemi pořádanými za účasti českého obyvatelstva ze širokého okolí, zároveň je ale doloženo i narušení tohoto aktu obyvatelstvem německým.
V bývalém okrese Německé jablonné byly i za nepříznivých podmínek v letech 1919-1938 otevřeny tyto české státní obecné školy: Svor (1919), Jablonné (1921), Rousínov (1922), Cvikov (1922, 1936 rozšířena o měšťanskou školu), Brniště (1929), Lemberk (1929), Křižany (1930), Žibřidice (asi 1930), Kunratice (1935), Krompach (1935) a Rynoltice (1937).
V Německém Jablonném byla škola otevřena již v roce 1921 a navštěvovali ji žáci ze širokého okolí (Stráž pod Ralskem, Brniště, Petrovice, Lemberk, Kněžice, Velký Valtinov). Vyučovalo se v jedné místnosti v zadní části budovy čp. 22 (dnešní obřadní síň MěÚ). Až v roce 1930se po průtazích podařilo získat pozemek a potřebná povolení k výstavbě nové školní budovy. 17. března stavební firma z Turnova zahájila výstavbu školy na louce blízko nádraží a 14. září byla stavba předána k užívání. 1. října 1930 byla zahájena výuka v nové jednopatrové budově se dvěma třídami, opatrovnou dětí a bytem správce školy. Dodnes tato budova slouží potřebám ZŠ praktické a ZŠ speciální.
Tyto první české školy se staly nejen vzdělávacími organizacemi školní mládeže, ale i středisky osvětové, kulturní a tělovýchovné činnosti českého obyvatelstva v dané oblasti.
Jaroslav Oplt – předseda Společnosti
Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí v měsíci listopadu
Pravidelná schůzka Společnosti se netradičně uskutečnila v sále společenského centra, neboť přednáška na téma Zvyky a tradice svateb byla spojena i s malou výstavkou svatebních šatů, blahopřání, ukázkou slavnostní hostiny a dekorací. Stoly byly slavnostně nazdobeny a pro přítomné byla přichystána i ochutnávka svatebních koláčků. Koláčky upekly paní Marie Mackovčínová a Ivana Psigodová. Svatební dort, nejen na ukázku, připravila paní Hana Pešková. Aranžmá pod dohledem Libušky Ivanové chystaly Lenka Nováková, Tereza Hofmanová, Hana Janďurová a Naďa Pernerová. Svatební šaty či dekorace zapůjčily Vlasta Dozorcová, Tereza Hofmanová, Mirek Hofman, Lenka Nováková, Hana Janďurová, Miroslava Koubková, Zuzana Bláhová, Leona Bucur, Jan Hájková, Marie Truhlářová, Zlata Šolínová, Zdena Foktová a Ludmila Králíková. Všichni sklidili poděkování a potlesk od všech 48 přítomných posluchačů.
Schůzku zahájil Jaroslav Slabý, který přivítal předsedu Společnosti Jaroslava Oplta, starostu města Jiřího Rýdla, matrikářky Marcelu Holubovou a Romanu Vimerovou a ostatní členy a hosty. Následně předal již slovo přednášející Lence Novákové. Ta v úvodu poděkovala všem, kteří se na přípravě této přednášky podíleli. Poté se již věnovala vlastnímu tématu přednášky. Objasnila nám, že svatby jsou staré více jak čtyřicet tisíc let a sahají až k druhu Homo sapiens. Následně přiblížila svatební obřad podle Keltů a přešla do našich zemí, kde monogamní manželství je záležitostí až vlády knížete Břetislava. Od konce 12. století je sňatek řazen církví mezi jednu ze sedmi svátostí. Zprvu však býval sňatek především politickou, dynastickou či ekonomickou záležitostí. Sňatek jako vyvrcholení lásky se objevuje ve velké míře až v období mezi dvěma světovými válkami. Zajímavou informací byl i věk u snoubenců, který se velmi lišil v jednotlivých obdobích i společenských kruzích. Následovala pravidla výběru partnera, historie uzavírání sňatku, nezbytné ohlášky a zasnoubení. Podještědskou svatbou zakončila první část přednášky, po které následovala přestávka s kávou či čajem a ochutnávkou svatebních koláčků.
Po přestávce nám Lenka Nováková přiblížila dnešní svatbu s jejími zvyky a tradicemi. Svatbu nelze uskutečnit bez prstýnků, jejichž tvar kroužku symbolizuje věčnou a dlouholetou lásku. Tento významný den je spojen s celou řadou pověr týkajících se počasí, svící, házení rýže, přenášení přes práh a řadou dalších. Nejen příprava na obřad a obřad samotný, ale i následné svatební veselí je spojeno s řadou zvyků jako např.: první novomanželský tanec, krájení dortu, házení kytice a další. Přednáška byla zakončena názvy jednotlivých výročí svateb od prvního výročí (bavlněná svatba) až po 75 výročí (nebeská svatba či svatba korunovačních klenotů).
Přednáška, doprovázená bohatou prezentací, přinesla mnoho zajímavých informací a sklidila zasloužený bouřlivý potlesk, stejně jako příprava celé této schůzky. Všem, kteří se podíleli, patří ještě jednou velký dík.
Za Společnost Jaroslav Slabý
Zvyky a tradice svateb.pdf
Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí v měsíci prosinci 2015
Pondělí 14. prosince proběhla výroční členská schůze naší Společnosti, která se uskutečnila v sále společenského centra. Schůzku zahájil předseda Společnosti pan Jaroslav Oplt, který mezi námi přivítal starostu města pana Jiřího Rýdla, místostarostu pana Petra Sadílka, tajemnici paní Danielu Pastorkovou, historika a čestného člena pana Ladislava Smejkala a zástupce ředitele školy pana Luboše Bretta. Dále přivítal všech 36 přítomných členů Společnosti a seznámil je s programem výroční schůze: zpráva o činnosti Společnosti, správa o hospodaření, volby rady, vánoční tombola a posezení. Poděkoval i naší člence Haně Janďurové za obětavou práci. K díkům se připojil i starosta města Jiří Rýdl a předal květiny. Hana Janďurová seznámila s plánem akcí na příští rok. Po tomto přivítání a úvodu se slova ujal Jaroslav Slabý a seznámil přítomné s činností za uplynulý rok. Vše bylo doplněno obrazovou prezentací z akcí Společnosti. Po prezentaci přečetl Jaroslav Oplt zprávu o hospodaření a přešel na volby nové rady Společnosti. Dle stanov se rada volí na tříleté období. Na kandidátní listině pro další období se již neobjevil dosavadní předseda Jaroslav Oplt, který se ze zdravotních důvodů rozhodl již dále nekandidovat. Ve funkci předsedy strávil uctihodných dvanáct let a byla to léta naplněná obdivuhodnou činností. Ještě před samotnou volbou došlo tedy na děkování a gratulace. Jménem celé Společnosti byl Jaroslav Oplt jmenován čestným předsedou a od Společnosti obdržel dárkový koš. Další slova díků a uznání pronesli představitelé města v čele s Jiřím Rýdlem, kteří předali další dárky. Atmosféra byla natolik dojemná, že málokteré oko zůstalo suché.
Předseda všem poděkoval a seznámil členy se způsobem volby. Na kandidátní listině mohli členové zaškrtnout 7 jmen (případně mohli doplnit další jména). Po odevdání hlasovacích lístků sečetla hlasy mandátová a volební komise ve složení Miroslava Koubková, Josef Vaníček a Tereza Hofmanová. Miroslava Koubková následně oznámila výsledky. Jelikož dva zvolení členové se vzdali funkce, přešlo se na další zvolené kandidáty. Pro následující tři roky byla zvolena rada v tomto složení: Hana Janďurová, Dania Nosková, Lenka Nováková, Jaroslav Odstrčil, Brigita Pavlů, Naďa Pernerová a Jaroslav Slabý. Rada si ze svého středu zvolila předsedu Jaroslava Slabého a místopředsedkyni Hanu Janďurovou.
Nová rada poděkovala za své zvolení a již se přikročilo k tradiční vánoční nadílce. Dárků se sešlo velké množství a Ježíškové (Lenka Nováková a Tereza Hofmanová) se měli co ohánět. Dárky, malé občerstvení a prima parta lidí vytvořili tu pravou sváteční atmosféru při které čas velmi příjemně utíkal a po 19 hodině jsme se postupně začali rozcházet.
Všem členům i příznivcům přejeme v nadcházejícím roce především zdraví, štěstí, optimismus a elán a těšíme se na setkání při našich dalších akcích.
Za Společnost Jaroslav Slabý
Výroční zpráva Společnosti přátel historie města Jablonného v Podještědí za rok 2015
V uplynulém roce oslavila Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí 15. výročí své existence. V roce 2000 vznikla s deseti zakládajícími členy, z nichž tři stále aktivně v organizaci pracují, v roce 2007 již bylo organizováno 32 členů a nyní je registrováno 56 členů.
Patnáctiletou historii Společnosti jsme si připomněli na únorové výroční schůzi, dnes se zaměříme na zhodnocení činnosti v roce 2015. Vedle deseti pravidelných přednášek jsme uspořádali tři exkurzní vycházky či výlety a dvě výstavy. Spolupracovali jsme s dalšími městskými organizacemi na předvánočních akcích v Jablonném, aktivně jsme se podíleli i na dalších městských aktivitách. Naši členové prezentovali v jiných organizacích několik svých přednášek a ve spolupráci s informačním centrem poskytovali v turistické sezóně průvodcovské služby ve městě.
Přednášková činnost
Pravidelná měsíční setkání Společnosti byla i v tomto roce spojena s tematicky různorodými, historicky a lokálně aktuálními přednáškami a besedami. Průměrně se jich každý měsíc zúčastnilo 40 členů a hostů, nejvyšší návštěvnost byla v únoru, červnu a v listopadu.
V lednu 2015 zahájila letošní přednáškový cyklus Mgr. Lenka Nováková poutavým líčením svých zážitků ze čtrnáctidenní cesty po cyklostezce Odra-Nisa, kterou spolu s dcerou Terezkou a sestřenicí absolvovala v červenci 2014.
Únorová beseda měla výroční a bilanční charakter. 54 členů a pozvaných hostů si na ní připomnělo 15. výročí založení Společnosti. Zprávu o bohaté patnáctileté činnosti přednesl Jaroslav Oplt, obrazovou prezentací ji doplnil Bc. Jaroslav Slabý. Vzpomínání bylo spojeno i s poděkováním zástupcům města a hostům za pomoc a podporu Společnosti.
Březnová schůzka byla věnována osobnosti chrastavského rodáka, malíře Josefa Führicha. O jeho životě a díle poutavě vyprávěl Jan Rucz, místopředseda Sdružení historiků České republiky, regionální pobočky Liberec.
70. výročí osvobození našeho státu od fašismu a konec 2. světové války jsme si připomněli v dubnu při besedě řízené historikem Mgr. Ladislavem Smejkalem.
Květen byl v Jablonném spojen především s oslavami 20. výročí kanonizace sv. Zdislavy z Lemberka. V jejich rámci proběhla ve Společnosti přednáška Mgr. Renaty Černé „Vývoj zdislavského kultu“.
V červnu 2015 nás poctil vzácnou návštěvou VII. emeritní biskup Čs. církve husitské Mgr. Štěpán Klásek, který při příležitosti 600. výročí upálení mistra Jana Husa v Kostnici seznámil ve své přednášce členy Společnosti i zájemce z řad veřejnosti se základními životními osudy a myšlenkami nejslavnějšího českého církevního reformátora.
Podzimní přednášky zahájila v září Mgr. Kamila Klingorová vyprávěním o drobných sakrálních památkách v Jablonném v Podještědí a jeho okolí (s obrazovým doprovodem Bc. Jaroslava Slabého).
Říjnová schůzka byla prostřednictvím přednášky Mgr. Jany Kříženecké věnována problematice zřizování českých malotřídních škol v bývalém okrese Německé Jablonné v období tzv. první republiky.
Listopadová, velmi hojně navštívená beseda (48 účastníků) se konala netradičně v sále Společenského centra. Přednáška Mgr. Lenky Novákové „Svatba a svatební zvyky“ byla spojena s ochutnávkou výborných svatebních koláčků a s tematickou výstavkou, k jejíž realizaci přispělo i několik dalších členek Společnosti.
Poslední, předvánoční setkání probíhá právě nyní. Kromě zhodnocení uplynulého roku bude spojeno s plánem činnosti na rok 2016, volbou nové rady Společnosti a následně bude zakončeno bohatou nadílkovou tombolou.
Vycházky a výlety
Při příležitosti 20. výročí svatořečení sv. Zdislavy jsme v květnu absolvovali tematickou prohlídku Baziliky minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy. 38 zájemců zdejšími prostorami provedl Bc. Jaroslav Slabý. Ten byl také hlavním organizátorem i průvodcem obou realizovaných výletů.
Vlakového výletu do Děčína se 6. června zúčastnilo osm členů, autobusový výlet do Mělníka absolvovalo 5. září 28 členů. Náplň i průběh obou výletů byly velmi kladně hodnoceny, Jardovi Slabému patří za jejich přípravu upřímné poděkování.
Výstavy
Nedílnou součástí naší činnosti je i pořádání výstav. Po úspěšné výstavě „Šikovné ruce“, konané na podzim 2014, jsme pod vedením členky rady Společnosti Hany Janďurové připravili na duben výstavu „Pohledy do minulosti našeho města“, na kterou se podařilo získat 79 kronik a pamětních knih i dalších písemností a historických dokumentů s lokální tematikou. Od 18. do 26. dubna výstavu navštívilo 529 zájemců, na její přípravě, průběhu i likvidaci se podílelo 37 členů (i nečlenů) Společnosti, kteří zde dohromady odpracovali více než 300 hodin. O úspěchu výstavy svědčí více než 200 potěšitelných pochvalných a povzbudivých reakcí návštěvníků, zaznamenaných v knize návštěv.
V říjnu jsme zorganizovali instalaci a zpřístupnění zapůjčené výstavy o životě a díle posledního majitele zámku Lemberk, Františka hraběte Clam-Gallase. Expozici si přišlo prohlédnout 116 návštěvníků, členové Společnosti na ní odpracovali více než 150 hodin.
V listopadu pak další členové Společnosti přispěli k realizaci výstavky věnované svatbám a svatebním zvykům, doprovázející již zmíněnou přednášku Mgr. Lenky Novákové.
Spolupráce s městem
Společnost přátel historie města Jablonného se spolupodílela i na několika akcích pořádaných pod záštitou města. K nejzdařilejším patřily instalace a žehnání adventního věnce 29. listopadu a Mikulášský jarmárek spojený s rozsvícením vánočního stromu na náměstí 5. prosince.
Zastupitelé města se zúčastnili i řady akcí Společnosti, např. výroční schůze v únoru či besedy o svatbách v listopadu. Starosta, rada města i městské zastupitelstvo tradičně se zájmem podporovali všechny naše aktivity.
Publikační činnost
Ve vlastivědném sborníku Českolipska Bezděz (ročník 24, 2015) byl otištěn rozsáhlý článek Bc. Jaroslava Slabého prezentující pestrou patnáctiletou činnost naší Společnosti.
Jaroslav Slabý také spravuje webové stránky Společnosti. Na nich zveřejňuje nejen všechny aktuality, ale v sekci Akce roku postupně zpřístupňuje i obsahy jednotlivých přednášek, fotodokumentaci a zprávy o dalších aktivitách.
Členové rady Společnosti také pravidelně přispívají do Zpravodaje města. Ve svých příspěvcích seznamují spoluobčany s uskutečněnými i plánovanými akcemi.
Celoroční činnost Společnosti přátel historie města Jablonného řídila rada Společnosti ve složení Jaroslav Oplt, Jaroslav Slabý, Hana Janďurová, Lenka Nováková, Ludmila Patráková, Dania Nosková a Miroslava Koubková. Ta vystřídala Jaroslava Blechu, který se odstěhoval do Kamenického Šenova. Jmenované radě v tomto měsíci končí volební období, proto bude dnes zvolena nová rada s tříletým funkčním obdobím.
Naše činnost v roce 2015 mohla být bohatá a pestrá nejen díky nadšení a pracovitosti všech členů Společnosti, ale i díky pochopení a podpoře představitelů města Jablonného a díky širokému okruhu našich spoluobčanů, které jsme vyzvali ke spolupráci nebo kteří se sami přihlásili s nabídkou podpory a pomoci aktivitám Společnosti.
Všem za jejich pomoc děkujeme a vyjadřujeme přesvědčení, že se nám i v příštím roce podaří naplnit připravený plán dalších akcí.
Jaroslav Oplt – předseda Společnosti